Amerika u Karlštejna

 

 

Co z ní lidé vlastně znají? Hluboké lomy připomínají kaňony, na dně jsou někdy hluboká jezera. Bez někdejší těžby vápence by to byla sice hezká, ale celkem běžná krajina českého krasu. 

Vápenec je hornina, ve které převládá uhličitan vápenatý (CaCO3). Dalšími složkami mohou být třeba jíl, písek nebo dolomit. Metamorfóza způsobuje změnu v krystalický vápenec. Vápnitá příměs je častá i v jiných sedimentárních horninách. Vápenec nejčastěji vzniká v teplé a čisté mořské vodě. Zdrojem jsou vápnité schránky organizmů, případně jejich drť. část vápenců má původ v přímém chemickém vysrážení z vody, nebo prostým uložením vápencové drti ze starších sedimentů. Vrstvy vápenců jsou největším úložištěm CO2 na Zemi. Na okraji desek se dostávají do hloubky a sopečná činnost pak vrací CO2 do atmosféry. Tento proces však není dokonalý, proto obsah CO2 v atmosféře postupně klesá. Současně také klesá teplota a výška hladiny v mořích.

Spalování fosilních paliv kompenzuje tento úbytek jen částečně. Vápenec lidé využívají po tisíciletí. Z počátku jako stavební kámen, pak jako surovinu pro výrobu malty a cementu, potřebný je při výrobě železa, rafinování cukru a v mnoha chemických provozech. Jeho spotřeba postupně stoupala. Nejdříve stačilo sbírat vhodné kameny, pak se rozběhla těžba v malých lomech. Když ani to nestačilo, nastoupily velkoprovozy. Místa vhodná pro těžbu byla ověřena pomocí průzkumných rýh. Sledovalo se nejen složení vápenců, ale také jejich uložení. Šikmé nebo kolmé vrstvy se daly těžit snadno, vodorovné nebo masivní vápence se těžily obtížněji, s využitím trhavin. Lomy se zakládaly zpravidla na svahu kopce. V rovinatém terénu to ovšem nejde, a tak se kámen odvážel štolami, které ústily v úrovni dna lomů, případně se do nich materiál sypal komíny. Po dosažení velké hloubky však bylo nutno kámen dopravovat i nahoru, k hlavní dopravní štole. Štoly se užívaly nejen k dopravě, ale i k průzkumu ložiska.

Vápence v širším okolí Mořiny jsou spodnodevonského stáří (vápence koněpruské, slivenecké, loděnické, řeporyjské a dvorecko prokopské). Silur vystupuje jen v jádrech antiklinál. Vápence jsou tektonicky porušeny řadou vrás a přesmyků.

Po kliknutí na fotku se zvětší a otevře v Rajčeti. Můžete si také nastavit automatické prohlížení všech fotek.

 

Kanada - každý lom zde má i své lidové jméno
 

Často slouží staré lomy jako skládka. Neděste se,
většinou jde o skrývku a odpad z těžby

Hlavní štola je dnes zabezpečená
 

Staré ocelové výztuže
 

Některá místa štol bylo nutné vyzdít
 

Původní výstuže
 

Původní elektrická instalace je již odstraněna,
místy se používají provizorní kabely

Z krasové dutiny se vyplavuje hlína
 

Tudy jezdily důlní vláčky
 

U Malé Ameriky je řada oken - vysoko v lomové stěně
 

Ještě dříve, než stoupla voda a štoly byly uzavřeny,
chodilo se tudy z Malé Ameriky na Velkou Ameriku

Otvor ve stěně je stará štola
 

Další patra štol jsou pod námi
 

Tudy se kdysi dalo lézt po dřevěných žebřících
 

Nebezpečná místa bylo nutné zazdít
 

Řada štol je mnoho desítek let stará
 

Voda se sem dostává po puklinách vápence
 

I štoly mají své pověsti - známá je pověst o Hagenovi
 

Po dřevěných pražcích zbývají otisky v hlíně
 

Podzemí stále láká a stále má své obdivovatele
 

Původně byla elektřina vedena kabely u stropu štoly
 

Několikrát ročně se štoly změní v turistickou atrakci
 

S průvodcem je to procházka po rovině, žádné nebezpečí nehrozí
 

V pevném vápenci není nutná žádná výztuž
 

Staré tabule rezaví a mizí
 

Různá výška štol umožňovala snadné nasypávání kamení na vozíky
 

Ve štolách jsou různé typy výztuže
 

Tak jako v jeskyních i zde vznikají sintry a místy i krápníky
 

Drobné záclony na stěně štoly
 

Staré výztuže jsou stále pevné a funkční
 

Narůžovělá nebo červená barva vápence je způsobena příměsí železa
 

Při oficiální návštěvě štol se vracíme stejnou cestou
 

Štoly jsou i v ostatních okolních lomech
 

V některých štolách potkáme nejen trampy, ale i sběratele zkamenělin
 

Tajemství Ameriky - jádro antiklinály.
Zvrásněné vrstvy sopečného popela, který v moři zasypal vše živé.
 V podstatě jde o obdobu Pompejí.

Na Ameriku se nejlépe dostanete z Karlštejna po žluté turistické značce. Cesta trvá necelou hodinu. Štoly jsou přístupné jen několikrát ročně, je možné se informovat na www.ceskykras.nature.cz