Červený dvůr

Na konci 16. století si nedaleko od Českého Krumlova pod horou Kleť nechal Vilém z Rožmberka postavit letohrádek. O něco později tu založil Petr Vok z Rožmberka oplocenou oboru k chovu bobrů, bažantů, koroptví a křepelek. Další majitelé - Eggenbergové vybudovali zámek. Když získali Červený Dvůr Schwarcemberkové, ohradili celé území. V r. 1947 byl celý areál zestátněn. Od r. 1966 je v zámku psychiatrická (nejprve protialkoholní, pak drogově závislých) léčebna. V r. 1998 začaly práce na regeneraci porostů a rekonstrukci vodohospodářského systému. Povodně v r. 2002 po sobě zanechaly mnoho polomů a vývratů, přesto se podařilo o rok později park zpřístupnit veřejnosti a po odstranění škod zde v r. 2005 otevřít i naučnou stezku.
 

Červený Dvůr byl pro Schwarcemberky vlastně doplňkem oficiálního sídla v Českém Krumlově. Nedaleko od něj, na venkovském sídle se scházela knížecí rodina a její blízcí přátelé hlavně v letním období.  V zámku Červený Dvůr se zachovaly tři sály s původní výzdobou, kterou zhotovili stejní mistři, kteří vyzdobili zámek v Českém Krumlově. Prokyšův sál (podle nástěnných maleb F. J. Prokyše) sloužil pro společenská setkání a taneční zábavy, jídelna zdobí malby alegorických zátiší od F. Flatha a Ranní salon je tapetován dovezenými, temperou malovanými papírovými tapetami. Stěny jsou pokryty zahradními motivy z Dálného východu, které symbolizují čtyři roční období.   
 

Mimo vlastní budovy zámku uzavírají nádvoří bývalé hospodářské budovy – stodola, řezárna krmiva, chlévy, ve kterých bylo možno umístit až 50 kusů hovězího dobytka. Ve stájích pro koně bylo po úpravách 48 stání. Dále zde byla kolna na vozy a kočáry, malá kovárna a sedlárna, čeledník, byt šafáře a místnost pro štolbu. 
 

Bažantnice v zámeckém parku získala svoji současnou podobu v polovině 19. století. Exotičtí bažanti se chovali v předním traktu a dvou voliérách. V parku se chovala i různá exotická zvířata – egyptská prasata, bengálští jeleni, pro bobry byla dokonce zřízena bobrovna. Bobři odtud byli r. 1804 neúspěšně vysazeni na Třeboňsku.Nedaleko bažantnice byl postaven v 2. polovině 19. století Kůrový domek.  Mezi romantické stavby patří i umělý travnatý kopec ve tvaru spirálové šnečí ulity – Schneckenberg. Na jeho vrcholu byl mohutný dub. Spirálová cesta mohla sloužit k procvičování jízdy koní ve výškách. Jižně od kopce je oválné Rusalčino jezírko. Navazovalo na něj rodinné přírodní divadlo. Vše v něm bylo z tvarovaných a stříhaných rostlin včetně šaten pro herce a sedaček pro diváky.
Vlastní anglický park navazuje parterovou loukou na východní průčelí zámku. Jak jednotlivé stromy, tak i jejich skupiny modelují různé pohledy provázané s okolní krajinou. Hlavní osu parku v původní barokní zahradě tvořila široká cesta, zdůrazněná řadou vodotrysků.
 

Na místě dnešního parku byly původně podmáčené louky a střemchové olšiny. Před vysázením parkových dřevin byla plocha odvodněna podzemními drenážemi. Když přešel park do majetku státu, používala se zde při údržbě luk těžká technika. Meliorace byla poškozena a ztratila svou funkci. Spolu s nadměrným hnojením a neudržováním podrostu pod skupinami stromů došlo k výraznému ochuzení rostlinných společenstev. Ze zajímavých ohrožených rostlin můžeme na loukách najít např. zvonečník tmavý, vemeník dvoulistý a ostřici trsnatou. V dubolipových hájích kvetou na jaře prvosenka vyšší, hrachor jarní, lýkovec jedovatý, v létě pak zeleně kvetoucí bradáček vejčitý.
 

V parku hnízdí asi 60 druhů ptáků. Staré doupné stromy poskytují útočiště především šplhavcům a sovám. Zejména staré duby vyhledává strakapoud prostřední (zvláště chráněný druh). Setkat se tu můžeme i s jeho příbuznými – strakapoudem velkým a strakapoudem malým.
Park můžete projít i po naučné stezce.

 

Kliknutím na kterýkoli snímek si ho zvětšíte. Dalším zvětšením se dostanete co celého souboru fotografií, kde si můžete nastavit automatické nebo ruční prohlížení.